„Máš dobrý instinkty, zlato.“

Hlas té starší ženy mě vytrhne z myšlenek. Otočím se k ní — je zabalená v dlouhém černém kabátu, šedivé lokny má schované pod sametovým kloboukem, úsměv jemný a oči hřejivé tím způsobem, jakým je může mít jen někdo, kdo přežil celoživotní trápení.

„Prosím?“ odpovím, protože si nejsem tak docela jistá, o čem mluví.

Kývne na mě a pak lehce sklopí bradu směrem k Jaxonovi