Nemůžu se na něj vynadívat.

Už je zase za volantem, oči soustředěné na cestu, jedna ruka na volantu, druhá odpočívá na řadicí páce, jako by mu patřila celá noc. Je tichý, klidný a nečitelný tím svým způsobem zadumaného-hrdiny-co-tajně-naplánuje-nejromantičtější-rande-tvého-života, a já se zkrátka —

Rozpouštím.

Jak by mohlo být ještě *něco víc*?

Už jen ta garáž byla jako z pohádky. Svíčky, víno a v