Teď na mně sedí obkročmo.

Kolena tiskne pevně k mým stehnům, rukama se zapírá o moji hruď a vlasy jí v uvolněných vlnách padají dopředu a otírají se mi o čelist, jako by měly sakra vlastní rozum. Ještě jsem se jí ani nedotkl a už z ní šílím.

Přejedu dlaněmi po jejích stehnech nahoru, pomalu a pevně, dokud ji nechytím za boky. Sem patří. Na můj klín, do mé náruče, do každé části mého zkurveného, zn