„Vážně? A kdo jako jsi?“ Melissin úšklebek se prohloubil, když její kamarádky stáhly kruh a uvěznily Margot u vydlážděné zdi. „Ví Caspian vůbec, jak se jmenuješ? Ty si fakt myslíš, že si ho zasloužíš? Dáme ti takovou lekci, na kterou do smrti nezapomeneš.“

Caspian se plahočil chodbou, v níž se rozléhaly ozvěny, k dámským toaletám. Kdyby nebylo přísného otcova nařízení, ignoroval by ji. Pověst Melissy Kirkové znal moc dobře. Byla to nechvalně proslulá tyranka a trénovaná boxerka. Připravil se na to, že najde Margot zbitou a plačící na podlaze.

Než stačil sáhnout na kliku, těžké dveře se rozletěly.

Melissa a její kamarádky se vyřítily na chodbu a ječely čirou hrůzou. Jejich zrudlé tváře pokrývaly jasně červené otisky po fackách. Jejich drahé účesy byly promočené špinavou vodou z umyvadla, která jim za běhu odkapávala na značkové oblečení.

Margot vyšla klidným krokem hned za nimi. Narovnala ramena a vypadala bezchybně, bez jediné známky újmy. Na jejím černém tričku nebyl jediný záhyb a vysoký culík se jí lehce pohupoval.

Caspian se zastavil uprostřed kroku. Zíral na prchající dívky, pak zpátky na Margot a spadla mu čelist.

„Ty holky...“ ukázal Caspian roztřeseným prstem do chodby.

Margot opětovala jeho zmatený pohled. „Chtěly mě zmlátit. Takže jsem je prostě zmlátila první.“ Prohlédla si ho od hlavy k patě. „Nikdy by mě nenapadlo, že takový průměrný, otravný chlap jako ty může mít tolik bezmozkových obdivovatelek.“

Caspian zůstal stát s otevřenou pusou. Ztratil řeč, neschopen zformulovat jediný argument.

Zbytek odpoledne proběhl v klidu bez dalších incidentů, až do poslední hodiny tělesné výchovy toho dne. Margot seděla na dřevěných tribunách, s bradou opřenou v dlaních, a sledovala univerzitní basketbalový zápas na hřišti.

Podbřiškem jí najednou projela ostrá, mučivá křeč. Trhla sebou a nahrbila se dopředu, když ji zalila vlna hluboké bolesti. S těžkým povzdechem si uvědomila, že dostala menstruaci. Mohla by čelit ozbrojeným grázlům bez mrknutí oka, ale tyhle zničující, ochromující křeče byly její jedinou skutečnou fyzickou slabostí.

Svírala si břicho a pomalu se postavila. Tvář jí zbledla, když se vytratila z přeplněného hřiště. Rychle zamířila k malému obchodu se smíšeným zbožím, který se nacházel venku u zadního vchodu univerzity, aby si koupila hygienické potřeby.

Na čele jí vyrazil pot. Silná tělesná bolest jí zamlžila smysly. Kvůli svému oslabenému stavu si nevšimla temné, podezřelé postavy, která ji při odchodu z kampusu tiše sledovala.

O mnoho kilometrů dál, v honosné firemní kanceláři, vrazil dovnitř Bennettův asistent, aby mu sdělil nečekanou zprávu.

„Pane,“ vydechl asistent. „Naše soukromé vyšetřování závodní trati Shadow Valley přineslo výsledky. Ten jezdec v helmě, který včera v noci překonal váš rekord držený celý rok... byla to Margot.“

Bennett vzhlédl od papírování. Jeho obvyklá chladná lhostejnost zmizela a vystřídal ji užaslý výraz. Na rtech mu pohrál jemný, upřímný úsměv. Žasl nad tím, kolik neuvěřitelných tajemství tahle venkovská dívka skrývá za svým nenápadným zevnějškem.

Najednou mu hlasitě zazvonil telefon. Zvedl ho.

„Bene!“ křičel Caspian, v hlase mu zněla panika. „Margot zmizela z kampusu! Neodpovídá na telefon a služebné potvrdily, že se do vily vůbec nevrátila!“

Bennettův úsměv se okamžitě vytratil. Sevřel telefon pevněji a jeho pohledná tvář nebezpečně ochladla, když mu docházel význam té zprávy.