Vysokými okny nemocnice Solis proudilo sluneční světlo a vrhalo do Eliasovy soukromé kanceláře ostré stíny. Margot tiše seděla na měkké kožené pohovce a listovala pevnými stránkami tlustého lékařského časopisu. Den jejího rozpisu rotací patřil Eliasovi, tichému a mimořádně soustředěnému děkanovi. Náhlý příval urgentních operací však jejich plán zcela narušil. Elias k ní prohodil sotva slovo, než se za úsvitu vytratil na operační sál. Margot tak zůstala sama a v jeho soukromé kanceláři se poklidně zabavovala čtením lékařských knih, vychutnávajíc si vzácné ticho. Zůstala nerušena až do setmění, kdy její jednotvárná rotace oficiálně skončila.

Následující ráno patřilo Caspianovi, nejmladšímu bratrovi. Vzhledem k tomu, že rodinný šofér měl volno, Bennett neochotně souhlasil, že je odveze do Caspianova elitního univerzitního kampusu.

Ranní cesta začala v naprostém tichu. Pak bylo ticho najednou prolomeno. Caspian na sedadle spolujezdce zíral na zářící displej telefonu; oči se mu rozšířily a pak ze sebe vyrazil pořádnou nadávku.

„To si děláš prdel, Bennette!“ zařval Caspian a otočil se na sedadle. „Někdo právě rozbil tvůj legendární závodní rekord v Shadow Valley!“

Bennett zatnul čelisti. Shadow Valley byla pověstně nebezpečná trať a Bennett tam držel titul neporaženého déle než rok. Jeho tvář okamžitě ztemněla soutěživým podrážděním. „Kdo to byl?“

„Je to ženská,“ řekl Caspian a zběsile ťukal do displeje. „Ale obličej má úplně schovaný pod profi helmou.“

Na zadním sedadle seděla rozespalá Margot s napůl zavřenýma očima. Opírala si hlavu o chladné tónované sklo a naprosto ignorovala Caspianovy zběsilé a marné pokusy vyhledat na internetu skutečnou identitu záhadné řidičky.

Když se blížili k univerzitním branám, Caspian se otočil na sedadle a s přimhouřenýma očima zabodl do Margot pohled.

„Hej, vidlačko,“ vyštěkl Caspian. „Ty jsi jako do Juliana beznadějně zabouchnutá, nebo co?“

Margot otevřela oči a opětovala jeho pohled naprosto netečně.

„Nedělej blbou,“ odfrkl si Caspian. „Ten šíleně drahý mikrofon značky Lare, který jsi mu včera večer dala? Jen se zoufale snažíš získat náklonnost celebrity.“

Otrávená jeho nekonečným vyptáváním se na něj Margot chladně podívala. „Proč by sis myslel takovou pitomost?“ Než Caspian stihl vypálit další urážku, obrátila oči v sloup a vystoupila z auta.

Bennett za volantem sledoval její vzdalující se postavu. Jeho stisk na volantu znatelně zesílil. Klouby mu zbělely, když mu hruď sevřelo tiché bodnutí žárlivosti. *Opravdu dává přednost Julianovi?* Přistihl se, jak tiše a intenzivně přemýšlí, kolik úsilí vlastně do shánění toho dárku vložila.

Než Bennett odjel do práce, přísně nařídil značně neochotnému Caspianovi, aby na ni po celý den bedlivě dohlížel. Caspian v odpověď pouze zasténal.

Jakmile se Margot ocitla v rozlehlém kampusu, okamžitě ucítila váhu stovky nepřátelských pohledů. Jako údajná snoubenka rodiny Ashcroftových působila její samotná přítomnost jako magnet na zášť bohatých studentů.

Prvních pár hodin proseděla na nudné ranní přednášce. V polovině profesorova nezáživného monotónního výkladu ji ohromilo, když zaslechla skupinku dívek sedících opodál, jak se o ní posměšně baví.

„Slyšelas, že se ve skutečnosti snaží sbalit Caspiana?“ zašeptala jedna z dívek nahlas.

„Já vím. Je to fakt nestydatá vidlačka. Věší se na něj, i když je na to očividně stará.“

Margot se zamračila a propiska se jí zastavila nad sešitem. Bylo jí teprve dvacet let. Seděla tam a byla naprosto zmatená z toho, kdo by se vůbec obtěžoval vypustit tak absurdní a nepodloženou fámu.

Jakmile přednáška skončila, napětí na kampusu rychle vyvrcholilo. Margot vyklouzla z přeplněných chodeb a vešla do tiché kabinky na univerzitních toaletách. Když pak otevřela dveře, aby vyšla, zjistila, že jí cestu zcela blokuje semknutá skupinka bohatých, zlomyslných studentek.

Vůdkyně skupiny, Melissa Kirková, si překřížila paže. Hleděla na Margot s naprostým hnusem a prohlížela si ji od hlavy až k patě jako kus odpadku.

„Opravdu si myslíš, že si zasloužíš někoho tak pohledného a společensky významného, jako je Caspian?“ vyštěkla Melissa; její hlas se ostře odrážel od dlaždic.

Margot se na skupinku, která na ni zlostně zírala, dívala s naprostou lhostejností. Ruce nechala uvolněně podél těla. „O Caspiana nemám žádný zájem,“ prohlásila klidně.

Melissa se ušklíbla a udělala výhrůžný krok vpřed. „Lhářko,“ zasyčela. „Špinavá vidlačka jako ty nikdy nebude smět stát po boku nikoho z Ashcroftových.“ Zakřupala klouby na prstech a v očích jí zableskla zlomyslnost, zatímco se s celou svou partou připravovala srovnat Margot do latě.