Gideonův úhel pohledu:

„Sss—“

Ostře jsem se nadechl, jak se mi stáhla hruď. Fyzicky to působilo, jako by mé bijící srdce sevřel obrovský, neviditelný pařát. V tlumeném, intimním osvětlení mé ložnice se přese mě přelila těžká vlna intenzivní paranoie.

Držel jsem Tamsinino teplé, nahé tělo pevně přitisknuté ke své hrudi, ale zjistil jsem, že se nedokážu zbavit náhlého děsu.

„Co se děje?“ zeptala se