Valeriin pohled

„Jak ses v poslední době měla, Valerie?“ zeptal se klidně, aniž ze mě spustil oči, a nabídl mi, abych si sedla na postel.

Podívala jsem se na postel potřísněnou krví, stáhla prostěradlo, odhodila ho stranou a pak se posadila čelem k němu.

„Líp než kdy dřív,“ odpověděla jsem chladně. „A první věc, kterou bys měl udělat, až se vrátíš do Smečky Zatměsíce, je varovat svou Lunu, ať si s