Při Cassianových slovech se mi v hrudi usadí tupá bolest. Je to tak povědomý pocit, že na okamžik ani nevěřím, že vychází z něj. Uvědomím si díky tomu, že navzdory tomu, co říkají ostatní, jsem velmi sobecká. Od chvíle, kdy jsem zjistila, že jsme si osudem určení, mě nenapadlo přemýšlet nad tím, že po celou tu dobu Cassian nebyl jen zlej malej hajzl. Byl prostě osamělý.

Nevytvořili jsme si k sobě