Den propuštění.

Sedím na kraji postele a čekám, až mě někdo vyzvedne. Už se můžu hýbat. Cítím se o něco lépe, ale v hlavě mi stále doznívá bolest z poslední operace, a kvůli tomu se mi těžko dýchá i hýbe. Mám pocit, že přetrvávající účinky toho paralytika, které použili, aby mě znehybnili, ve mně zůstanou napořád.

Dveře se otevřou a doktorka Mercerová vejde dovnitř s velkým, triumfálním úsměvem na