*Siennin pohled*

Celé tělo se mi třáslo, když ta slova opustila mé rty. Připadala jsem si ožebračená o všechno – o svou důstojnost i hrdost –, ale kvůli té palčivé touze, co ve mně hořela, mi to bylo úplně jedno.

Protože jediné, na co jsem dokázala myslet, bylo to, jak mě plní jeho tlustej čurák. Na ničem jiném mi nezáleželo.

Nikdy předtím jsem se takhle necítila, ani s Lucienem. Nevěděla jsem, že