_Pohled Sienny_

Město za oknem auta se míhalo, světla se odrážela v potemnělých ulicích, ale sotva jsem je vnímala. Vlastně jsem jim nevěnovala vůbec žádnou pozornost.

Prsty se mi zaryly do šatů, svíraly látku, jak jsem se soustředila na tíhu Alessiovy ruky na svém stehně.

Působila hřejivě, a přesto neústupně.

Tichá připomínka.

Nebyla jsem si jistá, jestli to mělo být uklidňující, nebo majetnické.