Gemma běžela. Nohy ji nesly dlouhými, opulentními chodbami rozlehlého apartmánu šílenou rychlostí. Za ní se od stěn odrážel Agatin zoufalý hlas, jak volala její jméno znovu a znovu. Gemma starší ženu ignorovala. Horké slzy jí nezadržitelně stékaly po tvářích a kalily jí zrak, zatímco mířila do pokojů pro služebnictvo. Vtrhla do svého malého pokoje a zabouchla těžké dřevěné dveře. Otočila zámkem, d