Pohled Lorenza

Vyrazil jsem z bytu v Highcrestu a namířil si to rovnou k výtahu.

Jakmile jsem byl uvnitř, uvědomil jsem si, že mi srdce buší jako šílené a dýchám, jako bych právě uběhl maraton. Popadl jsem se madla, abych se uklidnil a popadl dech.

Připadal jsem si jako naprostý uprchlík. Všimla si Valerie, jak moc mě to vzalo?

Sakra, já, Lorenzo, jsem v životě nebyl takhle rozhozený. Praštil jsem