„Nikdy jsem vás neviděla tolik jíst, madam,“ prořízl ticho Piin hlas zrovna ve chvíli, kdy jsem si k ústům zvedala lžíci plnou rýže. Stála přede mnou na druhé straně stolu s pobavením v očích. Znovu jsem se soustředila na svou lžíci. Celou jsem si ji vložila do úst a pak z talíře posbírala i zbývající zrnka.

Byl večer, první den poté, co Pán odjel. Minulá noc byla úplně jiná než ty předchozí. Spal