Namáhavě se snažila otevřít oči, ale pokaždé, když to udělala a zasáhlo ji světlo žárovky nad hlavou, rozbolela ji hlava tak silně, že je musela znovu zavřít. Připadala si, jako by pobíhala v bludišti plném rozmazaných šmouh.

„Už se probouzí,“ zaslechla hlas a prudce otevřela oči dokořán. Ocitla se tváří v tvář Vitovi, který seděl naproti ní. Když se jejich pohledy střetly, usmál se.

Tlukot jejího