Když Valerio hleděl přes širokou postel, nedokázal přehlédnout neskrývanou hrůzu v Alessiině bledé tváři. To zjištění ho zasáhlo silou fyzické rány. Dívala se na něj, jako by byl monstrum. Hruď mu zaplavila těžká vlna hanby. Vzpomínky na jejich katastrofální svatební noc drásaly jeho svědomí. Byl tehdy opilý do němoty, choval se jako divoký démon a k smrti vyděsil svou nevinnou nevěstu. Nenáviděl