„To nemyslíš vážně, že ne?“ vyhrkla jsem a zamrkala na něj, zatímco jsem nervózně couvala a on se ke mně nakláněl blíž.

Uchechtl se a, božská Bohyně, ten zvuk byl tak hluboký a dráždivý. „Proč se tváříš tak nervózně, družko? Chtěl jsem jenom polibek. Nic víc.“

„Ty jsi… ty jsi bezostyšný,“ zamumlala jsem a přimhouřila oči nad neskrývaným pobavením, které měl z mého trápení.

„Kdyby tohle řekl kdokol