Než se Mitchell vrátí k nám, na dvoře už to voní kouřem, masem a tátovou představou o „nenápadnosti“, což jsou tři různé marinády a dost jídla na to, aby to nakrmilo malé město. Smečka je roztroušená po trávě ve volných hloučcích a lidé se s talíři v rukou překřikují. Mitchell se zpočátku drží blízko mě. Zdvořile přikyvuje, když na něj lidé mluví, a směje se na správných místech. Dělá tu svou věc,