**Kaelen**

„Udělej to.“

Její slova tlumeně narážejí do mého břicha. Madeline má paže pevně ovinuté kolem mého pasu, prsty křečovitě zaťaté do mé mikiny, a já cítím, jak se třese, i když se snaží udržet svůj hlas stabilní. Máma se na dekách posune blíž a s praktickým soustředěním sleduje úhel Madelininy nohy. Jednou rukou zespodu podpírám Madelinin zátylek, prsty roztažené v jejích vlasech, a sklon