**Madeline**

Teplo domu mě udeří ve vteřině, kdy mě Kaelen přenese přes práh, a můj mozek to na okamžik nedokáže spojit s tím, co už znám. Vůně čistého mýdla. Slabý kouř z ohně, který tu musel předtím hořet. Tiché hučení topení. Připadá mi nesprávné být v teple, když moje noha nepřestává křičet bolestí, když se mi pachuť hniloby pořád drží vzadu v krku a když ještě stále slyším vlastní vytí rozléh