**Madeline**

Kaelen řídí a jednu ruku má volně položenou na volantu, druhou řadí, aniž by se podíval. Sedím vedle něj s novou taškou u nohou, prsty nepřítomně přejíždím po její hladké hraně. Všechno na dnešním ránu působí… hezky. Uniforma mi správně sedí, látka drží tam, kde má, místo aby tahala, visela, nebo mi připomínala, že vlastně nikdy nebyla doopravdy moje. Boty mě netlačí, nedřou, ani mě n