162 — Calamity

~ * ~ * ~ * ~ ~ * ~ * ~ * ~ ~ * ~ * ~ * ~ PRESENT TIME.

*POV=SIENNA*

Měla jsem pocit, jako by ten zvuk po výstřelu ještě pořád visel ve vzduchu, zatímco se na obloze roztahoval červený oblak. Když vzduch prořízl ohlušující rachot, všichni si zakryli uši, jen Cal ne.

Instinktivně pohlédla směrem, odkud ten zvuk přišel, skoro jako by s tím počítala. Teď jsme všichni zírali vzhůru na o