211 — Zbraně

*POV=SIENNA*

Hruď se mi prudce zvedala, katany mi v sevření rachotily, oči široce rozevřené strachem.

Něco bylo špatně – hrozně špatně.

Se mnou.

Ale neměla jsem čas zjišťovat, co to je.

Sevřela jsem rukojeti mečů a vrhla se do akce, ale i tak jsem se stěží zmohla na to, abych někomu vůbec ublížila. Najednou jsem zakopla o vlastní nohy a padla na kolena.

Dívala jsem se na své ruce opře