212 — Vody pod námi

*POV=SIENNA*

„Žer hovno!!“ zařvala jsem.

Blesk rozťal oblohu napůl a hrom nad námi zaburácel ve stejnou chvíli, kdy jsem stiskla spoušť.

Dýchala jsem ztěžka a rychle, chlad mi svíral plíce ze stran. Ale Vargos byl v pořádku, jen oči měl vytřeštěné hrůzou při pomyšlení na smrt.

Zírala jsem na něj a došlo mi, že mu pistole vůbec neublížila. Znovu jsem stiskla spoušť, a znovu, ale