Hlavou mi bleskly vize, jak utíkám před výstřely v lese, a tělo mi zalil chlad. Najednou jsem v uších slyšela vodu – skoro jsem ji cítila na jazyku.

Vzduch najednou prořízl řev, nepochybně Kaelenův. Stačilo to, aby mě to vytrhlo z transu a vrátilo zpět do přítomnosti.

Na okamžik jsem si málem myslela, že zařval, protože je zraněný. Ale znala jsem Kaelena a věděla jsem, co ten řev znamená.

Krvežízn