249 — Otrava stříbrem

*POV=SIENNA*

Muž se třásl, stále si svíral nohu a pořád na něj doléhala vlna bolesti z vykloubeného kolene.

„Kdo jsi?!“ zařvala jsem a posunula se blíž. Měl štěstí, že jsem ho ještě nemohla zabít. Nejprve jsem potřebovala získat informace.

Jediný důvod, proč jsem se na něj ještě rovnou nevrhla, byl ten, že jsem se bála, že by na sobě mohl mít bombu.

Neviděla jsem mu do očí, t