Vzápětí jsem se řítil jižní částí lesa.

Stromy se míhaly a splývaly v jedno, jak jsem se kolem nich hnal, srdce mi zběsile bušilo v hrudi. Každý sval v noze mě prosil, abych zastavil, ale nezastavil jsem. Běžel jsem navzdory bolesti i sílící necitlivosti, dokud jsem v dálce nespatřil dredy.

Zpomalil jsem, ale dokázal jsem zastavit jen pár kroků od něj.

„Kierane!“ zařval jsem.

Držel Siennu v náruč