Nevyčítal jí to. Nenáviděl jen sám sebe za to, že si jí nevážil, dokud mu ještě stála po boku.

S dopisem pevně sevřeným v dlani zavrávoral a pomalu se otočil k odchodu.

Jeho kdysi hrdá postava teď působila křehce, jako by ho mohl povalit i pouhý závan větru.

„Valeriusi…“ Zrovna když se opřel o dveře auta a chystal se odjet, zavolal na něj její známý, klidný hlas.

Jakmile uslyšel své jméno, pomalu