Po večeři Arthur sám vstal dřív, než ho kdokoli stihl zdvořile požádat, aby odešel.

„Už se připozdívá,“ pronesl vyrovnaným hlasem. „Máte za sebou dlouhý den. Odpočiňte si.“

Aniž se ohlížel, zda Declan pochopil skrytý podtext, otočil se a odešel.

Po takové poznámce už Declan sotva mohl zůstat. Sklidil stůl, naskládal nádobí do myčky a řekl: „Taky už půjdu dolů.“

Pak se zarazil a na tváři se mu roze