Rita vzala vzorky zpět s nakrčeným čelem: „Ne, nic mi není. Ale měla byste se opravdu dívat na cestu. Objevila jste se jako blesk z čistého nebe.“

…

V autě po Arthurových slovech Clara na dlouhou dobu zmlkla. Chvíli jí trvalo, než si urovnala spletité myšlenky a uklidnila se natolik, aby dokázala promluvit.

Nakonec poslechla své srdce a tiše řekla: „Děkuji ti, že ses mě předtím zastal.“

V okamžiku