Zaváhala jsem.

To byla záludná otázka.

Věřila jsem mu?

Ne. Ne tak docela.

Ale chtěla jsem?

V tom spočíval ten skutečný problém.

Polkla jsem a odvrátila zrak. „Rád mě stavíš do těžkých situací, viď?“

Ušklíbl se. „Vždycky.“

Protočila jsem panenky, ale dál už na něj netlačila. Nemělo to smysl — Kaelen mi řekne, co bude chtít a kdy bude chtít. Takhle prostě fungoval.

Místo toho jsem nechala hučení hel