Pohled Camilly

Dveře práskly s takovou silou, až se zachvěl křišťálový lustr.

Sotva jsem stihla zvednout zrak, stál Viktor uprostřed místnosti. Vztek z něj vyvěral každým pórem jako kouř před požárem.

Ušklíbla jsem se. Tenhle chlap. Zase mi přišel zkazit náladu.

„Co tě to do prdele napadlo?“ vyštěkl.

Mrkla jsem na něj s obvyklou ladností, rozvalená na sametové lenošce se sklenkou červeného v ruce.