Pohled Sieny

Když jsme dorazili k domu, Kaelen mlčel.

Nepromluvil ani slovo, když předával klíče jednomu ze strážných, ani se na mě nepodíval, když zamířil přímo do sídla, ramena pod černým kabátem napjatá k prasknutí.

Šla jsem za ním a nevěděla, jestli mám něco říct… nebo ho nechat být.

Vzduch uvnitř byl těžší než obvykle. Jako by i samotné zdi zadržovaly dech.

Kaelen zmizel ve své pracovně a já