Chladné povlečení mi zašustilo o kůži, když jsem se opatrně vymanila z Kaelenova objetí. Dýchal zhluboka, pravidelně; byl to spánek, jaký přichází po noci, kdy jsme oba předstírali, že je všechno v pořádku.

Nebylo.

Vyklouzla jsem z postele a chlad v místnosti mi po nahém těle vyhnal husí kůži. Srdce mi bušilo vzrušením i strachem z toho, co se chystám udělat. Tohle byla má šance – chvíle ticha a t