Tehdy jsem se na něj podívala, ale opravdu podívala. Maska byla pryč. Ten chladný odstup opadl. Zůstal jen muž, který se před mýma očima rozpadal ve švech a pokládal kousky své duše k mé posteli, jako by to byly obětiny.

„Nechci tě vlastnit, Sieno,“ řekl. „Chci, aby sis mě vybrala.“

Zamrkala jsem a za žebry mi rozkvetla jemná bolest.

„Teď říkáš přesně to, co chci slyšet,“ řekla jsem, „ale co až ne