Pohled Kaelena

Byl jsem ochrnutý. Nemohl jsem pohnout obličejem. Ani rukama. Prsty mi ani necukly. Zůstal jsem uvězněný ve vlastním těle, při plném vědomí, a každý nádech byl tichou bitvou proti tíze, která mě táhla ke dnu. Zrak se mi po okrajích rozmazával, ale viděl jsem doktora, jak se nade mnou sklání. Jeho hlas zněl tlumeně a klidně – tak klidně, až jsem měl chuť mu vytrhnout hltan z krku.

„T