**Pohled Sieny**

Čekala jsem.

Nic jiného jsem dělat nemohla.

Každá vteřina se vlekla déle než ta předchozí. Nespala jsem. Nehýbala se. Jen jsem tam seděla, zády opřená o zeď, a rukou svírala okraj matrace, jako by mě to mělo nějak ukotvit v realitě.

Hlava mě bolela víc než předtím, celé tělo mi pulzovalo bolestí a měla jsem pocit, že jestli brzy neusnu, začnu mít halucinace. Ale jak mám usnout, kd