POV: Camilla.

Jsem na všech čtyřech, ztracená v těžké mlze čistého potěšení. Valerio do mé kundy prudce přiráží zespodu, jeho boky dorážejí s drtivou silou. Vincenzo je na doraz zabořený v mém zadku a přesně kopíruje neúnavný rytmus svého dvojčete. Silné ruce jsou úplně všude, svírají mé boky a roztahují mi stehna doširoka. Valeriova ústa se přisají na má prsa a tvrdě sají. Kurva, tohle je jako v nebi.

Marcello a Cosimo stojí po obou stranách mé hlavy. Střídají se v tom, jak mi hluboko do pusy vrážejí své ptáky. Nezůstala už ani jediná dírka plná. Marcello je hrubý. Nemá absolutně žádnou trpělivost na nějaké hry. Zamotá si prsty do mých vlasů a nemilosrdně mi mrdá pusu. Naráží svým čurákem až na zadní stěnu mého hrdla, dokud se nezačnu dávit, a drží mě pevně přibitou, než se konečně stáhne a přenechá místo Cosimovi.

Cosimo je něžnější. Šeptá mi sprosté chvály, když dychtivě obkroužím jazykem jeho ptáka. Ale vteřinu poté, co Cosimo zajede dost hluboko, aby mi hrdlo sevřela křeč, Marcello zavrčí a znovu si nárokuje mou pusu. Chce ji zkrátka mrdat – žádné zdržování.

Můj orgasmus se rychle blíží. To intenzivní napětí je neúprosné. Cítím, že to bude to nejlepší uvolnění v mém životě. Jenže můj zamlžený mozek si najednou uvědomí, že mít Marcellova nebo Cosimova ptáka narvaného v krku ve chvíli, kdy se konečně udělám, může být dost příšerný nápad. Mohla bych ho klidně ukousnout. S Marcellovým ptákem v puse ze sebe vydám přidušené sténání. On odpoví temným zavrčením. Cosimo se nakloní a hlubokým, hrubým hlasem mi šeptá, jaká jsem hodná holčička.

A pak někde v dálce začne Miley Cyrus ječet o demoliční kouli.

To tu jako už nejsme sami? Je v domě ještě někdo?

Jsem přímo na zubaté hraně svého orgasmu. Cosimův zvrhlý šepot mě nutí přepadnout přes propast uvolnění. Zvířecí vrčení Valeria a Vincenza stupňuje to těžké horko, které se mi hromadí mezi nohama. Ale Miley začíná být trochu moc nahlas, čímž tříští mou euforii. Chci přinutit své oči, aby se otevřely. Potřebuju vidět Valeriův obličej, až se do mě udělá.

Prudce zamrkám a mlha se rozbije. Přivítá mě plochý, bílý strop.

„I came in like a wrecking ball.“ Hlas Miley duní z digitálního budíku na mém nočním stolku.

Přerývaně nasaju vzduch. Ležím sama ve své posteli. Byl to jen sen. Bože, jsem snad šílená, že mám tak intenzivně živé a prasácké fantazie o svých největších klientech? Ten sen byl prostě zatraceně dobrý. Trvající vzrušení mi pálí přímo v žilách. Moje kunda je hrozně mokrá a pulzuje. Jsem neskutečně nadržená, takže instinktivně stáhnu ruku k zásuvce nočního stolku, kde leží a čeká BOB, můj věrný přítel na baterky. Potřebuju uvolnění.

Pak můj pohled zachytí svítící červená čísla na budíku a ruka se mi zastaví v půli cesty.

Do prdele. Přijdu pozdě. Dneska na mého přítele na baterky prostě není čas. Situaci ještě zhoršuje uvědomění si mého ranního rozvrhu. Hned první schůzku dnes mám s naprosto totožnou čtveřicí mužů, která právě dominovala mému podvědomí. Jak si mám k nim, sakra, sednout přes zasedací stůl a nemyslet u toho na svůj úchylný sen?

Přinutím se vstát z postele, pevně rozhodnutá, že dnes budu potřebovat brnění.

Stáhnu ze sebe noční úbor a skočím do sprchy. Jakmile jsem suchá, popadnu formální, na míru šitý kalhotový kostým. Ta rigidní látka vysílá jasný vzkaz: v tomhle oblečení se ke mně absolutně nikdo nepřiblíží. Dlouhé hnědé vlasy si sčešu dozadu a pečlivě je stočím do tuhého, nekompromisního drdolu. Ani jedinému pramínku není dovoleno vypadnout z řady. Svůj make-up nanesu s vypočítavou přesností. Rafinovaný tah tmavou tužkou na oči dá vyniknout mým zeleným duhovkám. Funguje to jako dokonalé rozptýlení od mých poměrně velkých prsou velikosti D.

Jako finanční makléřka pracující pro miamské kriminálníky, kartely a mafii neustále proplouvám světem dominantních mužů. Každý aspekt tohohle nebezpečného řemesla jsem se naučila od svého zesnulého otce. Zemřel před několika lety a nechal mě na světě úplně samotnou. Matka zemřela ještě na střední škole. Ale na rozdíl od jeho tradičních metod jsem já striktně odmítla omezit své vyhledávané služby pouze na jednu jedinou zločineckou rodinu. Vždycky se sama sebe ptám: proč se omezovat jen na jednu, když je tu k mání tolik nezákonných peněz?

Zápěstí si nastříkám vůní Alien od Thierryho Muglera a dojdu k předním dveřím. Na odchodu se zastavím a ohlédnu se na své nedotčeně celobílé útočiště apartmánu v Key Biscayne. Když pohlédnete z mých obřích oken, vidíte jen třpytící se oceán. Když se podíváte dolů, spatříte mozaiku plaveckých bazénů. Všechno uvnitř je sněhově bílé, od lůžkovin přes kožené pohovky až po mramorovou kuchyň. Neplánuju mít někdy děti, takže ta bílá mi vlastně maximálně vyhovuje. Příjmení Greco zemře společně se mnou, protože jsem jedináček.

Když vyjdu z apartmánu, zamířím rovnou dolů do bezpečné podzemní garáže a vklouznu na sedadlo řidiče svého bílého Porsche Cayenne. Šlo o impulzivní nákup v hotovosti hned z mé první velké výplaty. Moji klienti si dost často stěžují, že je nápadné Porsche pro mou nebezpečnou linii byznysu až příliš velkým rizikem. Upřímně řečeno, je mi úplně jedno, co si o mém voze myslí. Mým jediným pracovním zásahem je pomáhat jim s jejich ilegálními obchody a to je celé.

Vycouvám z garáže a plynule projíždím k rozsáhlému sídlu na pobřeží, kde momentálně žijí dvojčata, Valerio a Vincenzo. Z domů všech těch chlapů je ten jejich můj nejoblíbenější. Bydlí hned vedle Marcella a Cosima. Pouze Valerio a Vincenzo sdílejí jednu střechu, patrně proto, že jsou to dvojčata. Jejich pozemky se dotýkají přímo vody a jsou propojeny malým chodníkem s obrovským soukromým přístavním molem. Vzhledem k jejich těsnému poutu mají ti čtyři dokonce společnou luxusní loď, kotvící přímo před domy. Podle nich představoval nákup tří samostatných jachet zbytečné plýtvání penězi. No, jak je komu libo.

V podsvětí kolují trvalé zvěsti o jejich dynamice. Šušká se, že spolu sdílejí i ženy. Po tom intenzivním horku z mého ranního snu v sobě ale rozhodně nenalézám dost opovržení pro to, abych je soudila. Upřímně řečeno, najít ochotné účastnice pro ně asi není žádný problém.

Je totiž bohužel nemožné nevšimnout si jejich fyzické dokonalosti.

Valerio a Vincenzo jsou neuvěřitelně vysocí. Abyste ta identická dvojčata od sebe rozeznali, musíte se podívat dvakrát. Mají naprosto stejné černé vlasy, hladkou olivovou pleť a pronikavé oříškové oči. Jejich ostré čelisti zdobí maximálně upravené plnovousy, a co se týče postav, jsou stavění prostě jako řečtí bohové. Marcello a Cosimo mají stejně hrozivé postavy, ačkoliv podotýkám, že všichni čtyři jsou čistokrevní Italové. Marcello si žádá pozornost svými hustými, tmavě hnědými vlasy a pronikavě zelenýma očima, které se odrážejí v těch mých. Jeho čelist je vždy lemována tmavým stínem strniště. Cosimo, ten je zcela odlišný druh vražedné krásy. Má dlouhé, splývavé tmavé vlasy a temně modré oči. Pokaždé, když ho vidím, moje prsty přímo prosí, aby se mohly divoce prohrábnout v těch tmavých pramenech.

Mezi mými stehny rozkvete známá, palčivá bolest. Jen prostá myšlenka na ta jejich mohutná těla stačí k tomu, abych měla kundu znovu celou mokrou. Tření mých hedvábných kalhotek o nateklý klitoris mě nutí k nepříjemnému vrtění.

Zatnu prsty do volantu o dost silněji. Rychle si znovu připomenu své jediné, striktní a neporušitelné pravidlo. Nikdy nesmím míchat byznys a potěšení, obzvláště vzhledem k té neuvěřitelně nebezpečné práci, ve které se pohybuji.

Fantasírovat o nich v soukromí vlastní mysli zkrátka bude muset stačit. Přesvědčuju samu sebe, že přesně od toho tu je BOB. Já budu mít své intimní fantazie o těch nebezpečných mužích a BOB odvede všechnu tu skutečně fyzickou práci.