POV: Torin.

„Jdi. Do. Svého. Pokoje.“

Ukazuji strnulým prstem dolů rozlehlou chodbou směrem k obytnému křídlu sídla smečky. Drtivá autorita v mém hlase nepřipouští žádnou debatu. Odmítám se jedinou vteřinu zabývat Marnieniným pošetilým poutem družek. První věc, která mi nahlodává zdravý rozum, je to, že moje malá sestra teď ví, že Marcella je moje pravá družka. Druhý, mnohem naléhavější problém př