Marcella.

„Marcello.“

Marnie zašeptá mé jméno, když scházíme po schodišti. V rukou drží květiny, jsou to pivoňky. Moje oblíbené. Je to náhoda, nebo jim ta nestvůra řekla, aby je sehnali?

„Je mi to tak líto,“ řekne, ale já si ty květiny stejně vezmu, protože nechci, aby si myslela, že je něco z toho její vina.

Caleb se s ní možná později pohádá o tom, že stojí na téhle straně jakékoliv války, která