POV: Jade

Rukou si stíním oči před oslepující ranní září, která se odráží od zčeřené hladiny Michiganského jezera.

„Magnusi! Stůj!“

Ta slova se mi derou z hrdla, ochraptělá a zoufalá. Nějaká ubohá, nic netušící veverka nebo laxní racek asi právě zažijí ten nejhorší den své krátké existence. Připravuju se na nevyhnutelný chaos, boty mi kloužou po betonovém chodníku, jak se snažím toho zdrhajícího