POV: Grigory

Stojím ve vlhkých stínech hustých dubů v parku a udržuji si vražedné soustředění. Krev z čerstvých řezných ran na mých dlaních stéká po kůži. To ostré štípání mě drží ukotveného v realitě, je to neustálá připomínka rozbité sklenice na whisky a roztříštěné iluze mého života. Sleduji Yelenu, jak kráčí po dlážděné cestičce. Jakmile dorazí k bráně parku, odbyde Jade lhostejným mávnutím pě