Déšť padá, jako by se Bůh rozhodl, že Skotsko potřebuje nové jezero.

Už několik dní to z okna jen sleduju. Kapky deště zachycené na skle pospíchají dolů jako vězni snažící se utéct. Nemůžou se dostat dovnitř, nemůžou se dostat pryč, nemůžou vlastně nikam, než jenom padat dolů.

S tím se kurva hodně ztotožňuju.

Moje myšlenky dělají přesně to samé. Necítím tak úplně žal, nebo alespoň ne výhradně. Mož