Přikývnu. „Jo. Máš pravdu.“ Ale sotva zvládnu dvě sousta, než mi vidlička s cinknutím spadne na talíř. „Ale co když je něco špatně? Co když⁠—“

„Tak si s tím poradíme.“ V jeho hlase je to samé pevné přesvědčení, kvůli kterému jsem se do něj kdysi zamilovala. „Společně.“

Babi se natáhne přes stůl a stiskne mi ruku. „Přesně tak, drahoušku. A máš nás všechny tady s sebou.“

Knedlík v krku mi znemožňuje