Nemůžu dýchat. Můj svět se zúží na zrnitý černobílý obraz na obrazovce, na to zběsilé třepetání, které znamená, že naše miminko žije. Že je skutečné. Že roste ve mně.

Grishovy prsty mi drtí ruku, ale tu bolest sotva vnímám. Jsem příliš zaneprázdněná vrytím každého detailu tohoto momentu do paměti – zatajený dech, to, jak Mia za mnou popotahuje, to stabilní buch-buch-buch dokazující, že jsme s Gris