Pohled Harper

„Děkuji, Romane,“ řekla jsem měkce poté, co jsem si dala poslední sousto dezertu, který se snadno stal tím nejchutnějším, jaký jsem kdy jedla.

Opřel se do křesla a po tváři se mu rozlil spokojený úsměv.

„Rádo se stalo, zlato.“

To jednoduché láskyplné oslovení mě zasáhlo mnohem silněji, než by mělo. Předstírala jsem, že se mě to ani v nejmenším nedotklo, a klidně jsem sáhla po sklenic