Pohled Harper

Cesta do restaurace se zdála být mnohem delší, než ve skutečnosti byla. Během jízdy jsme s Romanem moc nemluvili.

Po celou cestu držel mou ruku propletenou se svou a pokaždé, když mě přistihl, jak tiše zírám z okna, povzbudivě mi ji stiskl. Vždycky, když se na mě usmál, přinutila jsem se oplatit mu úsměv.

Nechtěla jsem, aby poznal, jak moc nervózní ve skutečnosti jsem.

Bez ohledu na