Zklidnil jsem dech a nevěřícně vytřeštil oči, zatímco jsem pevně stál na nohou a ta ponižující scéna se mi v hlavě přehrávala pořád dokola.

„Být tebou, tak bych zůstal ležet, Dare,“ protáhl Ronan a v jeho tónu byla zřetelná stopa pýchy.

„On právě odhodil budoucího alfu na druhý konec místnosti jako nějakej debil?“ zaslechl jsem za sebou něčí zamumlání, po kterém následoval přidušený smích.

Zatnul