VESPER.

Cítila jsem její přítomnost. Sledovala mě. Možná se plížila někde ve stínech. Cítila jsem její dech na své kůži, tep se mi zrychloval.

Do krku se mi drala horkost a po spáncích mi stékal pot. Pevně jsem zavřela oči, rty se mi chvěly. Kůže mi zbledla a prsty jsem křečovitě svírala okraj postele.

„Jsi vyvolená,“ zašeptala chladně a vzduch zhoustl pachem prastaré masti.

„Ne. Ne,“ hlesla jsem,