VESPER.

Tiše jsem našlapovala po studené mramorové podlaze a kráčela chodbou k Sylviinu pokoji. Ve vzduchu těžce visel pach dezinfekce a útočil mi na nosní dírky. Nesnášela jsem nemocnice, ale z nějakého důvodu jsem tentokrát udělala kompromis. Byla to moje nejlepší kamarádka a já tu pro ni měla být.

Zaváhala jsem na prahu, než jsem vešla dovnitř, a můj pohled padl na její bledou postavu. Pevněji